Dnes se ohlídneme za prvním zápasem České republiky na Světovém poháru 2016. Rád bych, aby tento článek byl jakýmsi základem pro zdravou diskuzi, kterou bychom mohli vést na téma hry Českého výběru.
Začnu lehce negativně a to tím, jak zápas dopadl. Jak víme, jednoznačně 6:0 pro Kanadu. Jak se ale tento výsledek rodil? Upřímně, byl jsem velký pesimista, co se šancí Českého týmu v tomto zápase týkalo. Měl jsem několik důvodů k tomu si myslet, že to moc dobře nedopadne. Kanada hraje doma, má sehraný tým, který toho již hodně vyhrál, snad každý jednotlivý hráč Kanady individuálně převýší jakéhokoliv hráče z Česka. Také jsem se lehce obával rozhodčích. Že to pískají Kanaďané. No, vzhledem k tomu, že se hraje dle pravidel NHL to musí být rozhodčí z NHL. Jestli Kanaďané, to už je otázka. Ale vzhledem k vysoké profesionalitě těchto mužů jsem si říkal, že by je to ovlivnit nemělo. Další vliv bylo domácí prostředí, které nabudí hráče a přece jen, možná lehce ovlivní rozhodčí. Na konec seznamu jsem si přidal výsledek a celkový průběh prvního zápasu na SP. USA neskutečně podcenily tým Evropy. Byli jako odstrašující příklad a aby oba největší favorité na začátek turnaje prohráli, ti bylo absolutně nemyslitelné.
Se začátkem zápasu jsem byl příjemně překvapen. Oproti zápasu USA - Evropa jsem si připadal jak ve zrychlením filmu. A Česko hrálo velice důstojně a vyrovnaně s jasným favoritem. Můj nový optimismus ale brzdily obavy, že to nemohou Čeští hráči vydržet věčně a že se uchýlí k našemu typickému nahazování a doufání v něco lepšího. Stalo se tak. První pokles byl viditelný po prvním inkasovaném gólu. Kanada z ničeho vytvořila gólovou šanci. Že Crosby odvedl fantastickou práci je nezpochybnitelné. Zpochybnitelný už by mohl být výrok rozhodčích, že je gól regulérní. Dle mého názoru Stamkos zabránil Neuvirthovi v dřívějším přesunu k druhé tyči, což zapříčinilo, že se puk od jeho zad odrazil do brány. Rozhodčí ale gól uznali a proti tomu bohužel už není žádná páka. Pravda, abych rozhodčím nekřivdil úplně, když poté nebyla Getzlafova dorážka uznána pro bránění brankáři ve hře, bylo to možná trošku přísné. I tak jsem se celkově nemohl zbavit dojmu, že rozhodčí mají problém proti Kanadě pískat. (faul na Paláta - měl být trestný nájezd, faul během České přesilovky, kdy by šla Kanada opět do třech nebyl odpískán). Férově ale musíme uznat, že by nám to k výhře nepomohlo. Ale k důstojnější hře? Za mě rozhodně, přece jen šlo na hráčích vidět, že je to deptá, dobrý úvod zůstal promarněn a po Kempného chybě (a dost možná faulu Crosbyho) padl třetí gól vteřiny před koncem první třetiny.
Druhá třetina by mohla k něčemu být, kdybychom dali rychlý gól. Ale už jsme neměli nárok. Možná si hráči uvědomovali, že je téměř nemožné to otočit, navíc Kanada byla na koni a velice rychle jsme se propadli do jakési beznaděje. Sem tam byla ještě hezká akce, jinak nás držely snad jen velice dobré zákroky Michala v bráně. Když padly další góly, začal jsem se velice bát, kde se skóre zastaví. Jenže Kanadští hráči si očividně velice dobře uvědomovali, že vítězství je už tak velmi dominantní, a že je čekají těžší zápasy (pravděpodobně). A tak si myslím, že i ubrání obrátek ušetřilo zdecimovaný Český tým od ještě většího debaklu.
Závěrem bych rád posoudil, kde je problém (i když to asi všichni víme) a celkově ještě jednou shrnul zápas. Po první třetině jsem cítil jakousi křivdu, že jsme si nezasloužili ji prohrát 3:0 a trošku jsem spílal i rozhodčím. Další dvě třetiny byly ale poměrně bída a konečné skóre 6:0 poměrně odpovídá obrázku na ledě. Možná že skóre 8:2 by bylo spravedlivější, ale to je ve výsledku jedno. Velký problém bylo vhazování. Vyhrávali jsme vhazování téměř výhradně ve středním pásmu, což je sice hezké, ale obvykle to nevede k okamžitému ohrožení brány. Navíc naše nepřesné přihrávky a snad ještě katastrofálnější zpracování ostře kontrastovaly s přesnými a rychlými přihrávkami soupeře. Navíc Kanadští hráči jsou schopní zpracovat nejen povedenou přihrávku, ale také pěkně "zmršenou" a hlavně také drtivou většinu odrazů. Tady je obrovská slabina Českého týmu, když se k tomu přičte, že spoustu sil trávili získáváním puků po vhazování a že trestuhodně zahazovali vzácné šance, bylo o osudu našich hráčů jasno.
Nezbývá, než věřit, že se hráči poučí a oklepou. Zápasy s Evropou a USA by mohly být o trochu snazší, i když o dalším podcenění ze strany USA již nemůže být řeč. Ale přece jen, nebude to domácí dream team Kanady, kluci si sáhli na dno a mohou jen nahoru a hlavně, Evropa ukázala, že s USA to jde. Jen abychom na to měli i my.
Žádné komentáře:
Okomentovat