Hokejový zpravodaj s AZetem ve Vítkovicích

Hokejový zpravodaj zavítal na přípravné utkání mezi HC Vítkovice Ridera a AZ Havířov. Bylo to poprvé, co se tento již tradiční přípravný zápas sehrál v Ostravě. O velkých očekáváních se asi hovořit nedá, ovšem nedočkavost z nás přímo čišela, konečně se zase bude hrát hokej!

Konečně zase hokej!

I proto jsme do Ostravy dorazili již hodinu před zápasem, při chůzi k hale si nás většina lidí prohlížela s nemalým údivem. Což asi byla adekvátní reakce, bylo přes třicet stupňů a po Ostravě se prochází lidi v havířovských šálách. Udivené obličeje jsme ovšem brzy nechali za sebou a zamířili do haly, kde byla teplota přeci jen výrazně příznivější. Co bylo příjemné, byla jakási pohodová atmosféra, procházeli jsme halou, promíchání s domácími fanoušky a nezaznamenali jsme jedinou nevraživou poznámku či náznak konfliktu. Do haly postupně proudili další fanoušci obou týmů a pak pán v červeném. Ten teď ale není důležitý. Důležité bylo, že počet lidí vypadal slibně, kotel si po menší prohlídce Ostravar Arény našel místo, redaktor Majki již byl samozřejmě jeho součástí, já se s rodinou usadil v těsné blízkosti kotle.

Reaktor Majki tradičně v kotli

Se začátkem zápasu bylo i poměrně jasné, že na tribunách jsou síly co do počtu možná i vyrovnané, ovšem co do výkonu to od začátku vyhrávali fanoušci AZetu. Šlo vidět, že v kotli je řada nedočkavých hlasivek a hostující tým vlastně ani nebyl hostujícím. Snad aby byl povedený začátek podtržen, AZ začal velmi hezky a už ve 2. minutě skóroval Radek Pořízek ze samostatného úniku. Ve slušném tempu se pokračovalo na ledě i na tribunách, což přineslo v 8. minutě další gól do domácí sítě, když se nejrychleji ve zmatku u branky zorientoval Vlastimil Malina. Pán v červeném touto dobou ještě neaktivní. Skvělý začátek ovšem začal brát velmi rychle za své, ve 13. minutě snížil na rozdíl jedné branky v početní výhodě Vojtěch Tomi. To domácí nastartovalo a do konce první třetiny již byli aktivnější jednoznačně oni. Ke konci první třetiny se poprvé ozval pán v červeném, seděl v blízkosti našeho kotle, odkud se ozval poněkud ostřejší pozdrav domácích myší (nikdo jiný tak potichu není!) a on nesl použití vulgarismů velmi těžce. Od této chvíle si vzal předsevzetí mohutným tleskáním a významným házením očkem směrem ke kotli oslavit jakýkoliv tvrdý hit, zákrok či samozřejmě branku proti hostujícímu týmu.

Druhá třetina začínala pozvolna, lidé se pomalu vraceli z bufetu a tak někteří přišli o vyrovnávací branku, když sice Vítkovice nevyužily další přesilovou hru, ovšem Jan Hudeček se trefil ihned po jejím skončení. Tlak ještě stupňoval, což umožnili hráči AZetu hlavně řadou faulů. Domácí Vítkovice šly do vedení ve 29. minutě, po přesilovkové brance Romana Szturce a na rozdíl dvou branek odskočili domácí díky druhému gólu Jana Hudečka, který padl pouhých 16 vteřin po tom od Szturce. To už bylo moc, přišel oddechový čas Havířova a místo Marka Laca šel do branky Jiří Matoušek. Ten se statečně držel do 38. minuty, kdy jej prostřelil Rostislav Olesz. Mezitím, přišlo pár dalších ostřejších popěvků a pán v červeném červenal již v obličeji, ovšem při jednom obzvlášť tvrdém hitu na našeho hráče ještě více zrudly jeho ruce, takovou radost měl....
Zkázu druhé třetiny dokonal Jan Káňa brankou na 6:2, když z dálky prostřelil Matouška 3 vteřiny před koncem. Co mi ovšem udržovalo velmi dobrou náladu byl skvělý support AZťáckého kotle. Čím více času havířovští hráči trávili na trestné nebo lovením puku z branky, tím vytrvalejší byl křik fanoušků na tribuně.

Hokejový zpravodaj: Petr a Majki

Do třetí třetiny se vstupovalo s myšlenkou, pobavme se a snad už jich tam moc nespadne. Naši hráči ještě našli sílu na vzepření, bohužel snažení skončilo na brankové konstrukci. To Vítkovice naložily s další šancí lépe a tak zvýšil ve 49. minutě Tomáš Greš na 7:2. Havířovští to ještě zkoušeli, ovšem Bartošáka v bráně již nepřekonali, naopak naposledy v zápase ještě kapituloval Matoušek, když jej v 53. minutě prostřelil Marek Kalus a upravil na konečných 8:2. Proběhla také informace o počtu diváků, v tropickém počasí jich dorazilo slušných 2256. Kulturní vložku ještě více obohatil pán v červeném, který se již výrazně rozohnil, což zase nenechalo klidnými některé členy kotle, došlo k až srandovní výměně názorů a pro jistotu si nás začali více všímat security, i když ke vzteku rudého pána v červeném umravňovali hlavně jeho, asi zkoušeli apelovat na jeho.....každopádně během těchto taškařic vyřkl tento pán výrok, který se nám všem ponese v hlavách ještě dlouho, totiž, že se neumíme ve velkoměstě chovat! Každopádně výsledek se již nezměnil, hráčům se dostalo poděkování (tedy hostujícím, domácí by to neslyšeli i kdyby seděli přímo v domácím "kotli") a pak jsme vyrazili na cestu domů.

Fandit prostě nepřestáváme

Závěrem, pozitivní bylo, že si zahrála řada mladých kluků, Laco projevil zájem o post beka, Matoušek měl pár velmi hezkých zákroků a hlavně, 8 oslabení, to už je slušný trénink početní nevýhody, tak snad to kluci zužitkují.