Cesty do NHL: Jakub Voráček

Pokračujeme ve zkoumání toho, jak se čeští hokejisté dostali do nejlepší hokejové ligy světa a jak se jim tam daří. Po článku o Andreji Šustrovi, Davidu Pastrňákovi, Petru Mrázkovi, Tomáši Hertlovi a Jaromíru Jágrovi, se v 6. díle podíváme na jednoho z nejlepších současných hráčů Philadelphie Flyers. Na Jakuba Voráčka.

Stejně jako řada dalších velkých jmen českého hokeje, je Jakub odchovanec Kladna. První oficiální statistiky jsou zaznamenány z ročníku 2002/03, kdy tehdy teprve 13-ti letý Voráček odehrál první dvě utkání za Kladno U18. Nutno podotknout, že už tehdy zaujal. Výsledek 2 zápasy a 2 body a to samé v Playoff mluví za sebe.

Proto nebylo překvapení, že příští rok už odehrál v této kategorii celý. A opět to byla krasojízda. Za 52 utkání stihl nastřílet 30 branek a na 24 přihrát, tedy celkem 54 bodů. Ve dvou zápasech Playoff tentokrát vyšel bodově naprázdno. Jeho skvělé výkony nezůstaly bez povšimnutí a tak ve 14-ti letech okusil reprezentační dres kategorie U16. Výsledek byl 9 zápasů a 5 bodů.

Sezóna 2004/05 byla ještě vydařenější, čerstvý majitel občanského průkazu válel mezi téměř dospělými hráči v obrovském stylu. V kategorii U18 odehrál 30 utkání a nasbíral 62 bodů! Bylo jasné, že zde už se plýtvá jeho talentem. "Povýšil" tedy to kategorie U20, kde mezi i o 5 let staršími hráči opět předváděl, že se rodí hvězda. 16 utkání a 12 bodů. Za obě kategorie hrál také v Playoff, v U18 to bylo 7 zápasů a 9 bodů, v U20 1 zápas a 1 bod. Opět navlékl reprezentační dres a také ve dvou kategoriích. U16, kde ve 3 zápasech posbíral 4 body a U17, kde v 7-mi zápasech nakupil 5 bodů.

Bylo tedy opět jasné, že Jakub má na vyšší kategorie a tak téměř celý rok odehrál za Kladno U20. A opět byl k nezastavení, což dokládá statistika 46 zápasů a 59 bodů! Ještě více se rozparádil v Playoff, kde v 6-ti zápasech vsítil 7 gólů a na 4 přihrál. "Odskočil" si ještě i do Kladna U18 na dva zápasy Playoff, a připsal si 4 body. Ve 16-ti letech si pak odbyl premiéru v Extralize. V jediném zápase za Kladno v kategorii mužů si bod nepřipsal. Zúčastnil se také Mistrovství světa juniorů do 18 let, kde v 7-mi zápasech nakupil 6 bodů a výrazně pomohl k zisku bronzových medailí. V přípravě odehrál v národním dresu dalších 20 utkání s výsledkem 10-ti branek a 7-mi asistencí.

V roce 2006 se odhodlal k celkem logickému kroku a vydal se za moře. Konkrétně do Halifax Mooseheads, hrající QMJHL. V 17-ti letech již musel pomalu začít myslet na draft a tak bylo dobré být na očích expertům. To, že za moře přichází výjimečný útočník začal okamžitě dokazovat. V první sezóně na úzkých kluzištích odehrál 59 utkání a nakupil 86 bodů! V Playoff ještě přidal a za 12 zápasů si jich připsal hned 24. Stihl také odehrát hned dvě MSJ a to v kategorii U18 a U20.
Na konci sezóny byl Jakub Voráček draftován týmem Columbus Blue Jackets jako 7. celkově!

Jakub Voráček draftován týmem Columbus BlueJackets jako 7. celkově

Pro sezónu 2007/08 ponechal Columbus Jakuba ještě v Halifax Mooseheads, kde začal plnit roli asistenta kapitána. Jestli se někdo obával, že ještě není na NHL připraven, tato sezóna jeho obavy zahnala nadobro. V 53 utkáních totiž vsítil 33 branek a u 68 asistoval. Ano, posbíral 101 bodů. V 15-ti zápasech Playoff pak přidal dalších 18. Za českou U20 pak odehrál na MSJ 6 utkání a přidal dalších 6 bodů. Po takových výkonech čekaly brány NHL dokořán otevřené.

V druhé sezóně v Halifaxu plnil roli asistenta kapitána

 A tak se 19-ti letý Jakub Voráček dočkal. Sezónu 2008/09 odehrál celou v NHL, pouhé dva roky po odchodu za Atlantik! Že se neztratil dokazuje 80 odehraných utkání a 38 bodů. Okusil také boje o Stanley Cup, kdy ve 4 zápasech jednou asistoval. I kvůli Playoff je to vůbec poprvé po 6-ti letech, co nereprezentoval.

První sezóna byla poměrně povedená, ale říká se, že nejtěžší je ta druhá. Jakub dokázal již v Halifaxu, že to pro něj neplatí a to samé dokázal také v NHL. Vynechal jen jeden zápas a připsal si rovných 50 bodů. Columbus se ale tentokrát do Playoff nepodíval. A tak se stalo, že si Jakub Voráček "odbyl" premiéru za národní tým. V přípravě odehrál 13 utkání a připsal si 6 bodů, na Mistrovství Světa pak v 9-ti utkáních 2 body a podílel se na senzačním Zlatu pro Českou republiku.

Do NHL vstoupil jako hráč Columbusu BlueJackets

Sezóna 2010/11 nebyla z jeho strany tak úplně povedená. Odehrál sice 80 utkání, což svědčilo o jeho pevném zdraví, bodově ale přišel lehký propad a to na číslo 46. Navíc se Columbus podruhé za sebou nepodíval do Playoff. Chuť si tedy spravil opět v národním dresu, když druhý rok po sobě slavil s Českou republikou medailový úspěch. Po loňském zlatu to letos byla bronzová medaile.
Po sezóně došlo k tomu, o čem se delší dobu spekulovalo. Jakub Voráček byl vyměněn za Jeffa Cartera do Philadelphie Flyers. Carter byl přitom nejlepší střelec týmu v uplynulých 2 letech a běžel mu teprve druhý rok jeho mega smlouvy na 11 let. To Jakubovi skončila nováčkovská smlouva a stal se tzv. chráněným volným hráčem.

Radost z nové výzvy Jakubovi ještě zvětšila naprostá bomba v hokejovém světě. Jaromír Jágr se rozhodl vrátit do NHL a to právě v dresu Philadelphie Flyers. A tak se dva kladenští odchovanci sešli v jednom dresu. Jaromír Jágr začal dokazovat, že na NHL stále má, Jakub Voráček začal "vystrkovat" růžky. V základní části odehrál 78 utkání a posbíral 49 bodů. Lepší to bylo v Playoff, kde se v 11-ti zápasech zastavil na 10-ti bodech.
Po sezóně se dozvěděl, že si další rok s Jágrem v NHL nezahraje.

Ročník 2012/13 byl, jak již víme, poznamenán výlukou NHL. Jakub se rozhodl vypomoct novému týmu v KHL, HC Lev Praha. Že je v dobré formě dokázal 20-ti body ve 23 zápasech. V týmu si zahrál mimo jiné s hvězdným obráncem Bostonu Bruins, Zdenem Chárou. Že jeho forma náhodná dokázal po rozběhnutí se kolotoče NHL. Ve 48-mi zápasech posbíral 46 bodů! Díky tomu byl nejlepším českým hráčem v NHL a celkově skončil v bodování 18. Philadelphii to bohužel na boje o SC nestačilo a tak se Jakub vydal věrně opět hájit barvy českého týmu na MS. Za 8 zápasů si stihl připsat 7 bodů.

Jakub Voráček v dresu Philadelphie Flyers

Sezóna 2013/14 již probíhala v pořádku a mi mohli sledovat další růst Jakuba Voráčka. Ten tentokrát odehrál všech 82 utkání (ne že by někdy nějak moc absentoval) a zažil výbornou sezónu. Vstřelil 23 branek, dalších 39 připravil a zastavil se na 62 bodech. Na první 20 bodování to tentokrát nestačilo, i tak byl ale 3. nejlepší český hráč v NHL. (1. David Krejčí 69 bodů, 2. Jaromír Jágr 67 bodů) V Playoff poté svému týmu pomohl v 7-mi zápasech, když si připsal 4 body. Za tyto výkony byl odměněn účastí na ZOH, kde si připsal 2 body v 5-ti utkáních.

Dostali jsme se zatím o nejpovedenější sezóny Jakuba v NHL. Opět mu zdraví umožnilo odehrát všech 82 utkání, ovšem Jakub předvedl krasojízdu (na rozdíl od Philadelphie) a posbíral skvělých 81 bodů. Až do samého závěru sezóny tak bojoval o Art Ross Trophy (byl by vůbec první hráč Flyers, který ji získal) a navíc by se jednalo o výjimečný počin, když by tuto trofej vyhrál hráč hájící barvy týmu, který nepostoupil do Playoff. Nakonec to bohužel nestačilo a skončil 4., pouhých 6 bodů za triumfujícím Jamie Bennem. (ten na dálku porazil Johna Tavarese 4 bodovým galapředstavením v posledním utkání sezóny, když rozhodující bod přišel s přihrávkou na gól 9 vteřin před koncem) Díky svým výkonům si také poprvé v kariéře zahrál All-Star Game NHL.
Bohužel pro Jakuba, jeho skvělé výkony Flyers nedotáhly do Playoff. Dalo mu to ovšem příležitost vést jako kapitán národní tým na domácím MS, kde bohužel zůstali naši borci těsně pod medailovým umístěním. Jakub sám se v 10-ti utkáních předvedl 10-ti body. Za skvělé tři ročníky a zvláště pak za ten poslední ale přišla odměna. Podepsal totiž smlouvu na 8 let za 66 miliónů dolarů, díky niž se dostal mezi 10 nejlépe hodnocených hráčů NHL. Po hvězdných výkonech přišla i hvězdná smlouva. Jakub Voráček to dokázal, ve 26-ti letech se stal ligovou star.

Na domácím MS se hostil role kapitána

Premiérová účast na All-Star Game

V sezóně 2015/16 přišel výkonnostní propad a to hlavně v úvodu sezóny. Spekulovalo se, že Jakub tlak nové obří smlouvy a tím pádem i velké zodpovědnosti neustál. Jeho výkony šly ale v průběhu sezóny nahoru. Odehrál 73 utkání a zastavil se na 55-ti bodech. V Playoff se nedařilo celému týmu a sezóna pro ně skončila již po 6-ti utkáních. Jakub si připsal jednu branku.

V letošním roce si Jakub zahrál na světovém poháru a za tři zápasy si stihl připsat 2 body. V NHL se pak už zase stal postrachem defenzív ostatních klubů. V dosavadních 36-ti utkáních posbíral 35 bodů a okupuje 8. příčku bodování NHL. Na lídra Crosbyho ztrácí pouhých 7 bodů.

Kdo je vítěz výměny Halla za Larssona?

Asi nejkritizovanější výměna se odehrála mezi New Jersey Devils a Edmonton Oilers (co do zájmu je sice překonalo duo Subban a Webber, ovšem větší vlna kritiky se snesla na management Oilers) proběhla na konci června. Všichni věděli, že GM Oilers Peter Chiarelli nutně potřebuje dobrého obránce a že jeho kádr má tak trochu nadbytek draftových jedniček. Hall byl ale jeden z nejlepších hráčů uplynulé sezóny a Larsson je na beka dost mladý a výsledek u něj tedy nejistý. Jak již ale zkoumali jiní, Chiarelli moc na výběr neměl a pokud chtěl uvolnit přetlak v útoku a vyztužit defenzívu, musel prodávat "pod cenou". Je odehrána téměř polovina sezóny, pojďme se podívat, kdo z této výměny vychází lépe.

Oilers vs. Devils

Nejdříve se na to podívejme z pohledu výkonů obou klubů. (přestože se jedna o metriku ovlivňovanou daleko více faktory). 

Oilers se ani loni neodlepili ode dna NHL a skončili předposlední. Výsledek: 70 bodů, skóre 203:245

To Devils byli (možná trochu překvapivě) ve hře o Playoff prakticky až do konce. Nakonec ale ani oni neuspěli. Výsledek: 84 bodů, skóre 184:208

Letos je to úplně jiný Edmonton, v dosavadních 36 zápasech získal 42 bodů a skóre má 90:77, což jim stačí na 2. místo v Pacifické divizi.

Pro okrajové srovnání jsem jednoduše přepočítal jejich výkon na 82 utkání.

Výsledek: 96 bodu, skóre 205:175

Srovnání? PlayOff by letos nemělo Oilers minout (konečně), ofenzíva neutrpěla ztráty (i když je pravda, že letos zatím padá i více branek) ovšem defenzíva vykazuje výrazné zlepšení.

A jak se letos daří Devils? Ti jsou na samém dně Metropolitní divize. Ve 35 utkáních posbírali 33 bodů se skóre 82:107.

Výsledek: 77 bodů, skóre 192:251. Pravděpodobně skončí mezi 3-mi nejhoršími týmy NHL. 

Takže zatím 1:0 pro Edmonton.

Adam Larsson ještě v dresu New Jersey Devils

Taylor Hall ještě v dresu Edmonton Oilers

Hall vs. Larsson

Hall loni zažil dobrou sezónu a táhl ofenzívu Edmontonu. Odehrál všech 82 utkání a posbíral v nich 65 bodů, za 26 branek a 39 asistencí. Statistiku +/- měl na -4 bodech.

Larsson loni také odehrál celých 82 zápasů, připsal si v nich 18 bodů za 3 góly a 15 asistencí. V tabulce +/- měl +15. 

Letos Hall odehrál zatím jen 27 utkání, posbíral v nich 23 bodů za 8 gólů a 15 přihrávek. Statistiku +/- má -6. Zkusím to opět s jednoduchým přepočtem.

Výsledek: 70 bodů za 24 branek a 46 asistencí. 

Larsson letos zasáhl zatím do všech utkání Oilers, v 36 utkáních si připsal 6 bodů (2+4) a +/- má na -3.

Výsledek: 14 bodů za 5 bank a 9 asistencí. 

Body u obránců nejsou tak důležité, i když v dnešní době ani zanedbatelné. Tabulka +/- je již důležitější a zde je zatím Larsson výrazně za svými loňskými výkony. Je to ale hodně strohý pohled na věc, proto je nutno brát jej s nadhledem. Když jej přičteme, řekl bych, že výkonnost obou hráčů se výrazně nezměnila, ale přece jen se Hall porval s přestupem o něco lépe.

Takže 1:1.

Nyní již hájí Adam Larsson barvy Edmontonu Oilers

Taylor Hall již střílí branky v dresu New Jersey

Očekávání vs. Naplnění

Již jsem to nakousl v prvním srovnání. Edmonton potřeboval zlepšit defenzívu, New Jersey si od příchodu Halla jistě slibovalo přísun gólů. Když se na to podíváme komplexně, Edmonton by letos měl inkasovat (při udržení aktuální výkonnosti) o 29 % méně branek, než loni. Úkol splněn. 

New Jersey letos nastřílejí zhruba o 4 % branek více, než loni. Zlepšení to je, ale stálo za dost možná elitního beka budoucnosti? Prozatím asi ne. Proto dávám, že úkol zatím splněn není.

Díky aktuální výkonnosti týmů bych označil za vítěze výměny Edmonton Oilers. 

New Jersey bude muset zlepšit hlavně defenzivu, kterou tak oslabili a přestože Hall hraje skvěle, sám ofenzívu týmu neutáhne. 

Proto za druhého vítěze výměny považuji Larssona, který, místo aby hrál v týmu na dně ligy, hraje v týmu s Connorem McDavidem a kráčí směrem k Playoff, na které jsou ji v Edmontonu více než natěšení.

Cesty do NHL: Jaromír Jágr

Říká se, že z historie se máme učit. Myslím si, že vstup nejlepšího evropského hráče v NHL všech dob se již za historii považovat dá a to přesto, že stále válí v ambiciózním týmu Florida Panthers. Podíváme se nyní na to, jak Jarda začínal, jak se mu povedlo dostat se do NHL a jak se mu daří nyní.

Psát o začátcích není jednoduché už jen kvůli dostupnosti takových informací. První oficiální statistiky jsou ze sezóny 1984/85, kdy tehdy (těžko uvěřit) dvanáctiletý Jaromír hrál za HC Kladno v kategorii U18! A kdyby jen hrál, on již tehdy válel. V 34 zápasech si připsal 41 bodů. V následující sezóně byl ve stejné kategorii ještě úspěšnější a v 36 zápasech posbíral 70 bodů.

V roce, kdy konečně dostal "občanku" končila třetí zaznamenaná sezóna. Část strávil ještě v kategorii U18 (připsal si 72 bodů) a část již v U20! Skóre? 30 zápasů, 70 bodů. Další rok již Jaromír strávil celý v kategorii U20 a ještě dokázal přidat na tempu. Zastavil se na 84 bodech v 35 zápasech. Bylo očividné, že v 16-ti letech již musí mezi muže.

V sezóně 1988/89 tak mají možnost kladenští fanoušci vidět premiéru mladičkého kluka jménem Jágr, jak nastupuje v nejvyšší české soutěži za muže. Stihl 33 zápasů a v nich 12 bodů. Po předchozích záznamech se to zdá málo, ale přece jen, bylo mu 16 (potažmo 17) a začínal mezi muži. Také si odbyl premiéru v národním dresu, v kategorii U18 odehrál 5 zápasů a získal 12 bodů. Hezká vizitka při mezinárodní premiéře byla korunována stříbrnou medailí.

Přichází ročník 1989/90 a řada zlomů. Druhý rok mezi muži se Jardovi rozhodně povedl a ve 42 zápasech nastřádal 49 bodů. Válel také na mezinárodní scéně. Na MS U20 v si v 7-mi zápasech připsal 18 bodů (vystřílel bronzovou medaili) a také hrál za muže na MS! Vizitka, 10 zápasů - 5 bodů = opět bronzová medaile. To vše dokázal čerstvě 18-ti letý kluk z Kladna. Celkem logicky Jaromír zaujal zámořské skauty. I přes obavy, které měli, jelikož Jardův otec nesouhlasil s odchodem za Atlantik, byl vybrán jako 5. hráč celkově týmem Pittsburgh Penguins. Každý věděl, že přichází velký talent. Nikdo ale nemohl tušit, že přichází legenda.

A tak je to tady. Jaromír Jágr nastoupil ke své první sezóně v NHL. A nezačal vůbec zle, dokázal odehrát 80 utkání v základní části, posbíral 57 kanadských bodů, ale ještě lepší to bylo v Playoff. Zde odehrál 24 utkání, nakupil 13 bodů a na konci mohl slavit se spoluhráči zisk prvního Stanley Cupu! Vše ještě vylepšil vytvořením prvních z mnoha rekordů NHL. Stal jsem nejmladším hráčem NHL v historii, který vstřelil branku ve finále playoff a jako nováček posbíral nejvíce asistencí v historii finále Stanley Cupu (5). Za to byl odměněn nominací do All-Rookie Teamu. To je panečku první rok, jak se patří.

Druhý rok bývá nejtěžší, to je odvěká pravda v NHL (či sportu obecně). Ovšem ne pro Jaromíra Jágra. Ten se v první rozkoukával, aspoň podle toho, co převedl v sezóně 1991/92. Výsledkem bylo 70 zápasů a 69 kanadských bodů. Poté opět boj o Stanley Cup. A opět úspěšný. Jarda k němu přispěl obrovskou měrou, 21 zápasů a 24 bodů toho budiž důkazem. Jaromír Jágr, dvě sezóny v NHL, dva Stanley Cupy. Co více si přát?

Sezóna 1992/93, Jarda Jágr je již hvězdou NHL a dokazují to i čísla. 81 zápasů a skvělých 94 bodů. tento hráč se stal postrachem všech brankářů. V Playoff dokázal ve 12-ti zápasech posbíral 9 bodů, tentokrát se však musel obejít bez SC.

Přichází čtvrtá sezóna Jaromíra Jágra v NHL. Z osobního hlediska se jednalo o opět velmi povedenou sezónu. Považte, vynechal pouhé dva zápasy a jeho bodový účet se zastavil na 99 kanadských bodech! Jeden jediný bodík chyběl k magické stovce. V Playoff ale bohužel Pens zklamali a skončili po pouhých šesti zápasech. Jarda v nich posbíral 6 bodů. Jarda opět reprezentoval, tentokrát ovšem bez medailového úspěchu.

Sezóna 1994/95 byla poznamenána výlukou. Půl sezóny odehráli hráči NHL v různých klubech po světě. Jaromír se samozřejmě ukázal po letech v dresu Kladna, kde v 11 zápasech posbíral 22 bodů, zahrál si také za italské Bolzano, které díky jeho 16-ti bodů v 5-ti zápasech vyhrálo Turnaj šesti národů (týmu z Rakouska, Itálie, Francie, Nizozemska, Dánska a Slovinska) a stihl také jeden zápas za Schalke v německé divizi. Zde posbíral 11 bodů za....jeden zápas.
To, že Jágr válel v těchto ligách bylo očekávané, ovšem on vtrhl do zkráceného ročníku NHL jako uragán a v pouhých 48 zápasech posbíral neskutečných 70 bodů! Již potřetí v řadě nastřílel přes 30 branek a díky této krasojízdě poprvé v kariéře získal Art Ross Trophy pro vítěze kanadského bodování NHL. V Playoff pokračoval ve zběsilém tempu, za 12 zápasů stihl vstřelit 10 branek a na 5 přihrát, bohužel, Pens to k vítězství nestačilo.

Po divokém roce ovlivněném výlukou, začala sezóna 1995/1996 "normálně". Jedna změna ale přece jen proběhla. Jaromír Jágr se stal asistentem kapitána. Zvýšená zodpovědnost ale Jardu nějak nepřibrzdila, spíše naopak. V tomto roce Jarda vytvořil rekord v počtu získaných kanadských bodů hráčem narozeným v Evropě. Odehrál všech 82 zápasů a posbíral 149 bodů. (jedinkrát překonal hranici 60-ti vstřelených branek - 62). Řekli by jste si, že musel obhájit Art Ross Trophy. Jenomže ještě lepší byl v tomto roce jeho učitel, Mario Lemiux (161 bodů). Je až s podivem, že v takové sezóně nepřidal Pittsburgh další Stanley Cup. Překvapivě totiž nestačil v konferenčním finále na Floridu. (ta poté totálně propadla ve finálovém boji, kde podlehla Coloradu 4:0 na zápasy). Jaromír opět ukázal svou velkou platnost ve vyřazovacích bojích, za 18 zápasů nastřádal 23 bodů.

Ročník 1996/97 přinesl pro Jardu poprvé větší absenci. Stihl tak odehrát "jen" 63 utkání. Ovšem i ak posbíral 95 bodů a skončil 6. v pořadí hráčů NHL. V Playoff byla tentokrát cesta Pittsburghu velmi krátká, pouhých 5 zápasů a pro Jardu 8 bodů.

Přichází sezóna 1997/98. Než se dostaneme k tomu, co zná moc dobře každý český fanoušek, podívejme se, jak se Jardovi a Pens vedlo v NHL. Co se Jardy týče, opět fantastická sezóna, podtržená 102 body v 77 zápasech a ziskem druhé Art Ross Trophy. Poprvé v kariéře také získal Lester B. Pearson Award pro nejužitečnějšího hráče dle  NHLPA. Playoff ovšem opět skončilo velmi rychle. 6 zápasů, 9 bodů.
A dostáváme se k nejúžasnější chvíli v historii českého hokeje. Vítězství na ZOH v Naganu. Jaromír Jágr coby asistent kapitána nezklamal, za 6 zápasů stihl posbírat 5 bodů a pomohl tak k historickému úspěchu. Ve 26 letech mu již nezbývalo mnoho trofejí a ocenění, které mohl získat.

Před začátkem 9. sezóny Jardy v NHL (a dresu Pens) přišla další velká pocta. Byl jmenován kapitánem svého týmu. A tak, jako předtím role asistenta, i role kapitána "Džegrovi" seděla. Za 81 zápasů nastřádal 127 bodů a poprvé v kariéře obhájil Art Ross Trophy. Jeho triumf byl podržen ziskem Hart Memorial Trophy pro nejužitečnějšího hráče. V Playoff to ovšem opět nevyšlo, Jarda si připsal 9 zápasů a 12 bodů. Navíc v té době byli Pens ve výrazné krizi, finanční potíže hrozily zničit celý klub. Do velké záchrany se pustila jejich ikona, Mario Lemiux.

Přelom tísiciletí přinesl opět ročník ve znamení skvělého Jágra. Ten nepolevoval ze svého neskutečného tempa a přestože odehrál jen 63 utkání, posbíral 96 bodů a vyhrál potřetí v řadě Art Ross Trophy. Fantastický počin pomohl k zlepšení i Pens, i když na SC to nestačilo. Jágr si i v Playoff udržel úchvatné tempo a za 11 zápasů si připsal 16 bodů. Podruhé v kariéře také získal Lester B. Pearson Award.

Dostáváme se do sezóny 2000/01, třetí rok je Jágr kapitánem Pens. Opět neskutečně válel, přesto šlo o velice náročný rok. V základní části posbíral neskutečných 121 bodů v 81 zápasech, v Playoff v 16-ti zápasech 12 bodů, ale čelil velkému tlaku, velké kritice i ze strany týmu a také zranění, které bylo v médiích zpochybňováno. Bylo jasné, že v létě dojde pravděpodobně k výměně nejdražšího hráče světa, jelikož Pens byli i ve finanční tísni a navíc vztahy velice ochladly. Alespoň trochu mohla Jágrovi zvednou náladu třetí obhajoba Art Ross Trophy v řadě, již 4 roky v kuse byl nejlepším útočníkem NHL.

A opravdu došlo k výměně. Jaromír Jágr, nejlepší útočník NHL byl vyměněn po 11 sezónách z Pittsburghu do Washingtonu Capitals. Washingtonu se dlouhodobě nevedlo a slibovali si od této výměny mnohé. Bohužel, v první sezóně k výraznému zlepšení nedošlo a Jaromír Jágr poprvé zažil, jaké to je nepostoupit do Playoff. Ani účast na ZOH a MS nepřinesla žádný výrazný úspěch.

Ani druhá sezóna nebyla o nic lepší. Počáteční euforie z akvizice nejlepšího hráče světa vystřídala zlost, že se nevyhrává, Jaromír nebyl spokojený se svým vytížením, majitelé s výkonem za vydané finance a fanoušci s výsledky. Vše se odrazilo i na statistikách. V 75 zápasech Jágr nasbíral 77 bodů (jen považte, že rok 95 uzavíral se 70 body ve 48 utkáních). Washington sice postoupil do Playoff, zde ale padl velmi rychle, již po šesti zápasech. Jágrových sedm bodů bylo fanoušky vyčítáno jako nevýrazný výkon. Kdyby tehdy věděli, že hraje se zlomenou rukou...!!

V ročníku 2003/04 došla trpělivost asi všem stranám. Po 46 zápasech (v nichž posbíral 45 bodů) byl Jágr vyměněn do New York Rangers. Jeho mise v Medison Square Garden začala spíše pomalejším tempem, ve zbývajících 31 zápasech si připsal 29 bodů a tým ani nepostoupil do Playoff. Jaromír si alespoň zahrál za Českou republiku na Světovém poháru (semifinále) a také na MS, kde ale úspěch nepřišel.

Jágrovo zapracování do týmu Rangers se muselo odložit, jelikož ligu postihla druhá výluka v historii a ta tentokrát trvala celou sezónu! Jaromír se samozřejmě věrně vrátil do Kladna, kterému pomohl v 17-ti zápasech 28 body a poté se přesunul do Ruska, konkrétně do týmu Avantgard Omsk. V jeho dresu odehrál 32 zápasů s bilancí 16 gólů a 22 asistencí. V Playoff pak v 11-ti zápasech získal 14 bodů. Omsku pomohl k vítězství v Super six (turnaj vítězů 6-ti nejlepších evropských hokejových lig) a získal tím do sbírky další úspěch. Jeden speciální se mu povedl také v národním dresu, s Českem vyhrál MS a vstoupil tím do Triple Gold Clubu, tedy mezi hráče, kteří vyhráli SC, ZOH i MS. Jedná se o velice prestižní záležitost, považte, že do tohoto klubu patří jen 27 hráčů (Kanada 10, Švédsko 9, Rusko 6, Česko 2 - tím druhým je Jiří Šlégr). Samotný Jágr byl 15. hráčem v historii, který na tento úspěch dosáhl.

A tak se píše rok 2005 a Jaromír Jágr se chystá na svou první kompletní sezónu v dresu Rangers. Zároveň přijal roli asistenta kapitána a šlo vidět, že v New Yorku herně opět pookřál. Navíc se nesmazatelně zapsal do historie NHL, když se stal nejproduktivnějším Evropanem v historii NHL (se 1400 body). Odehrál všech 82 utkání a posbíral v nich 123 bodů. (pozn. prohrál o dva body s Thorntonem, třetí Ovečkin měl bodů 106). Za tento výkon obdržel potřetí v kariéře Lester B. Pearson Award. Povedená základní část bohužel nevedla k povedenému Playoff. Rangers vyletěli 4:0 na zápasy s Devils a Jágr si ve 3 zápasech připsal jen jedinou asistenci. Jaromírovi ovšem mohla dělat radost bronzová medaile z Olympijských her v Turíně. Zde si v 8-mi zápasech připsal 7 bodů.

Ročník 2006/07 začal opět jednou novinkou. Jaromír Jágr se stal kapitánem New York Rangers. Základní část nebyla špatná i když je fakt, že na poměry Jágra byla "lehce slabší". Za 82 zápasů si připsal 96 bodů, což stačilo "pouze" na 8. místo mezi hráči NHL. (Poprvé vyhrála nová hvězda Pens, Sidney Crosby). Co mu ovšem mohlo udělat radost byl fakt, že se posunul na 12. místo v historickém pořadí produktivity se 1468 body. V Playoff se tentokrát dostali Rangers alespoň do druhého kola (v prvním smetli Atlantu 4:0), ve druhém ale padli s Buffalem 4:2. Jaromír si připsal v 10-ti utkáních 11 bodů.

Druhý rok v roli kapitána Rangers byl rozpačitější. Zázraky se nekonaly, Rangers soupeře neválcovali, ale do bojů o SC se v "pohodě" dostali. Jágr zažil co se čísel týče slabší sezónu, v 82 zápasech si připsal 71 bodů. V Playoff byl ovšem oporou svého týmu, v 10-ti utkáních si připsal 15 bodů. Bohužel, Rangers opět padli ve druhém kole (pro Jágra trochu nepříjemně s Pens) a sezóna skončila. Neskočila ovšem jen sezóna. Jaromír Jágr se nedohodl na novém kontraktu s Rangers, situace nebyla zdaleka ideální a tak se rozhodl opustit NHL a podepsal dvouletou smlouvu s Avangard Omsk, za který nastupoval během poslední výluky. Ovšem tentokrát již byl Omsk účastník Kontinentální hokejové ligy.

Nejen pro Omsk byl příchod Jágra velký úspěch. Přivést legendu jeho rozměru byl úspěch i pro KHL a ruský hokej obecně. A Jágr začal ve velkém, jako kapitán Omsku posbíral v 55 utkáních 53 bodů. (osmý v bodování KHL). Celkově ale Omsk nezářil a byl nakonec rád za účast v Playoff. V něm poté vypadl již ve Čtvrtfinále, Jágr si v 9-ti zápasech připsal 9 bodů.

Druhý rok zpět v Evropě. Jaromír Jágr odehrál za Omsk 51 utkání, připsal si 42 bodů, ovšem Playoff bylo tentokrát ještě horší, než to předešlé. Omsk nevyhrál ani jeden zápas a hráči se poroučeli na dovolenou již po Osmifinále. Jágr si ve třech zápasech připsal 2 body. Náladu si spravil na MS v Německu, kde Česká republika šokovala celkovým triumfem! Pro Jágra šlo o druhé zlato z MS, podílel se na něm 9-ti body v 7-mi utkáních. Po této se vynořily spekulace o návratu do NHL, ty ovšem Jaromír umlčel podpisem nové roční smlouvy.

A tak i ročník 2010/11 odehrál Jaromír Jágr v KHL. Základní část se povedla, ve 49 utkáních posbíral 50 bodů (8. celkově) a Omsk vyhrál Kontinentální pohár pro nejlepší tým základní části. Bohužel, v Playoff to k triumfu opět nevedlo. Omsk padl ve Čtvrtfinále. Chuť si Jágr spravil opět v národním dresu, když pomohl vybojovat bronzové medaile, ke kterým dopomohl 9-ti body v 9-ti zápasech (památeční je pak hattrick proti USA). Také se stal většinovým majitelem (po svém otci) hokejového Kladna, které jej vychovalo.

Spekulace o příchodu nejlepšího Evropana NHL v historii se pomalu začaly měnit v realitu. Nejdříve bylo oznámeno, že se Jágr vrátí a že je o něj velký zájem. Mezi favority o jeho služby se řadily Pittsburgh (lidé předpokládali, že byl Jágr své putování uzavřel tam, kde jej započal) a Montreal (Jágr nikdy nehrál za kanadský tým, navíc se Montreal svým zájmem netajil), ale Jágr téměř všechny překvapil. Podepsal totiž roční smlouvu s Philadelphia Flyers, čím si proti sobě opět pořádně popudil fanoušky Pens (jde o největšího rivala). Jágr také okamžitě přijal roli asistenta kapitána a všichni čekali, co po boku Girouxe či Voráčka předvede. A nutno říct, že leckoho překvapil a šlo o návrat velmi povedený. Ukazoval, že rychlostně stále stačí, stále byl "neodstavitelný" od puku, ale také působil vyzrále, mentorsky a jeho přehled na hřišti spoluhráčům velmi pomáhal. Nakonec odehrál 73 utkání a posbíral v nich 54 bodů. Na jednoho z 5-ti nejstarších aktivních hráčů NHL krásný výkon. V Playoff se Philadelphia dostala do druhého kola, tam nestačila na pozdějšího finalistu bojů o SC, New Jersey Devils. Obecně se očekávalo, že Jágr podepíše novou smlouvu, ovšem s Philadelphií se nedohodl a po obrovské vlně spekulací opět překvapil. Rozhodl se pro Dallas Stars.

Ovšem na premiéru ve městě, kde není popularita hokeje zase tak vysoká, si musel počkat. Přišla totiž třetí výluka NHL v její historii a Jaromír Jágr byl opět u toho jako aktivní hráč. Kdo měl z výluky radost (krom evropských fanoušků) bylo Kladno. To mělo najednou řadu hvězdných hráčů ve svém týmu, včetně svého majitele, Jaromíra Jágra. Ten stihl během 34 utkání nakupit 57 bodů a výrazně přispěl k nadprůměrné sezóně svého týmu. Výluka ovšem skončila a kolotoč NHL se nakonec rozběhl. Jaromír Jágr se představil v dresu Dallas Stars. A přestože byl opět velmi platným hráčem, nepřinášela jeho souhra s Jamie Bannem takový "lesk", v jaký v Dallasu doufali. Když bylo téměř jasné, že se Dallas do Playoff nepodívá, byl Jágr vyměně do Boston Bruins. (za Dallas odehrál 34 utkání a posbíral 26 bodů). Za Boston stihl základní části odehrát ještě 11 utkání v nichž si připsal 9 bodů a superlativy se na jeho adresu jen hrnuly. V bojích o Stanley Cup došel Boston až do finále, kde ale padl s Chicagem Blackhawks poměrem 4:2. Jaromír Jágr byl po 21 letech ve finále Playoff. Ve 22 utkáních posbíral 10 bodů, byl ovšem kritizován za to, že šlo výhradně o asistence. Gól vstřelit nedokázal. Pomalu to začínalo vypadat na definitivní konec Jágrovy kariéry v NHL. Poté se ale ozval tým, kterému jeho hlavní hvězda utekla do KHL.

A tak ročník 2012/13 započal s Jágrem v novém dresu a s "áčkem" na hrudi. Začal hrát za New Jersey Devils. Čeští fanoušci byli zvědaví na srovnání klubové legendy Patrika Eliáše právě s Jágrem. Tento "souboj" ale ovlivnily Eliášovy zdravotní potíže. Ovšem to nic nemění na faktu, že Jagrovi Devils "sedli". Byl jejich nejlepším a nejproduktivnějším hráčem, začal opět udivovat širokou veřejnost i odborníky. Odehrál všech 82 utkání a nasbíral 67 bodů, za 24 gólů a 43 asistencí. Bohužel to Devils nestačilo na Playoff. Jágr se představil také v národním dresu a to jak na Olympiádě tak na MS. Ani jedna "akce" bohužel nepřinesla medailový úspěch.

Po tak fantastickém roce ani nemohli v New Jersey udělat jinak, než nabídnout Jágrovi novou smlouvu. A tak poprvé od svého návratu začal sezónu tam, kde předešlou zakončil. Ovšem tentokrát to nebyly až takové bodové hody, přestože byl stále jedním z nejlepších hráčů týmu. To a pravděpodobný nepostup do Playoff vedly k výměně a to do týmu Florida Panthers. Byla to překvapivá destinace a pro mnohé nepochopitelný krok, ovšem Jaromír po boku mladých talentů začal opět zářit. Jeho 18 bodů ze 20-ti utkání bohužel nakonec nestačilo na postup do Playoff, ovšem Florida i Jágr ukázali velký potenciál do budoucna. Nepostup do bojů o Stanley Cup umožnil Jágrovi ještě naposled reprezentovat a to na domácím MS. Byl skvělý, v 10-ti utkáních nakupil 9 bodů, bohužel to stačilo jen na čtvrtou příčku.

Nebylo překvapením, že i pro sezónu 2015/16 podepsal Jágr s Floridou. A opět šlo o neskutečně vydařený ročník, Jágr byl nejproduktivnějším hráčem týmu, když v 79 utkáních nakupil 66 bodů a šlo vidět, jak skvělý vliv má na mladé hvězdy Floridy. Ta dokonce vyhrála Atlantickou divizi a podruhé od roku 2000 se probojovala do Playoff. Zde se jí už bohužel tolik nedařilo a vypadla v prvním kole po bitvě s New York Islanders. Jágr si připsal v 6-ti utkáních 2 body. Během sezóny se Jaromírovi povedlo opět přepsat historii, stal se totiž 3. nejlepším střelcem historie NHL, když překonal Bretta Hulla a jeho 741 branek. Nejen za tento počin byl odměněn Bill Masterton Memorial Trophy za oddanost hokeji, je to první individuální ocenění od roku 2006.

I pro ročník 2016/17 podepsal Jaromír Jágr roční smlouvu s Florida Panthers a v dosavadních 35 utkáních posbíral 21 bodů. Dne 21.12. dokázal po fantastickém představení vyrovnat Marka Messiera v počtu nasbíraných bodů v NHL a díky většímu počtu vstřelených gólů se usadit na druhém místě historického bodování NHL. O den později tuto pozici posunul, jeho asistence znamenala posun na 1888 bodů! Jaromír Jágr opět psal historii.

Týmové úspěchy:
1989 - Mistrovství Evropy juniorů - stříbro (ČSSR)
1990 - Mistrovství světa juniorů - bronz (ČSSR)
1990 - Mistrovství světa v ledním hokeji - bronz (ČSFR)
1991 - Prince of Wales Trophy (Pittsburgh Penguins)
1991 - Stanley Cup (Pittsburgh Penguins)
1992 - Prince of Wales Trophy (Pittsburgh Penguins)
1992 - Stanley Cup (Pittsburgh Penguins)
1998 - Zimní olympijské hry - zlato (ČR)
2005 - Mistrovství světa v ledním hokeji - zlato (ČR)
2005 - European Champions Cup (Avangard Omsk)
2006 - Zimní olympijské hry - bronz (ČR)
2010 - Mistrovství světa v ledním hokeji - zlato (ČR)
2011 - Mistrovství světa v ledním hokeji - bronz (ČR)
2011 - Kontinentální pohár (Avangard Omsk)
2013 - Prince of Wales Trophy (Boston Bruins)

Celkem 15 cenných kovů či pohárů.

Individuální ocenění:
1995 - Art Ross Trophy
1995 - Zlatá hokejka
1996 - Zlatá hokejka
1998 - Art Ross Trophy
1999 - Art Ross Trophy
1999 - Lester B. Pearson Trophy
1999 - Hart Memorial Trophy
1999 - Zlatá hokejka
2000 - Art Ross Trophy
2000 - Lester B. Pearson Trophy
2000 - Zlatá hokejka
2001 - Art Ross Trophy
2002 - Zlatá hokejka
2005 - Zlatá hokejka
2006 - Lester B. Pearson Trophy
2006 - Zlatá hokejka
2007 - Zlatá hokejka
2008 - Zlatá hokejka
2011 - Zlatá hokejka
2014 - Zlatá hokejka
2015 - Nejužitečnější hráč MS
2016 - Bill Masterton Memorial Trophy
2016 - Zlatá hokejka

Celkem získal 23 individuálních ocenění a v roce 2010 se stal nositelem české Medaile Za zásluhy.

Rekordy v NHL:
Nejvíce asistencí ve finále Stanley Cupu (1991) v kategorii nováček - 5
Nejvíce kanadských bodů základní části na pozici pravé křídlo (1995-96) - 149
Nejvíce asistencí v základní části na pozici pravé křídlo (1995-96) - 87
Nejvíce kanadských bodů v základní části získaných evropským hráčem (1995-96) - 149
Nejvíce kanadských bodů v základní části získaných nekanadským hráčem (1995-96) - 149
Nejvíce kanadských bodů získaných za celou kariéru hráčem, který začal kariéru v Evropě - 1889
Nejvíce gólů nastřílených za celou kariéru hráčem, který začal kariéru v Evropě - 755
Nejvíce kanadských bodů získaných za celou kariéru hráčem narozeným v Evropě - 1889
Nejvíce gólů v prodloužení - 19
Nejvíce sezón v řadě s minimálně 30 nastřílenými brankami (1991 - 2007) - 15 (včetně 1 zkrácené)
Nejvíce sezón v řadě s minimálně 70 kanadskými body (1991 - 2007) - 15 (včetně 1 zkrácené)
Nejvíce hokejových stadionů, kde se hráči podařilo vstřelit gól - 53
Nejvyšší věk v okamžiku vstřelení hattricku - 42 let a 322 dnů
Nejvíce vítězných gólů - 133

Drží také 8 stále platných rekordů v New York Rangers.

Je také nejstarším střelcem gólu na MS (43 let a 88 dní)

Statistiky v NHL:
Počet zápasů: 1664 (4. v historii NHL)
Počet gólů: 755 (3. v historii NHL)
Počet asistencí: 1134 (6. v historii NHL)
Počet kanadských bodů: 1889 (2. místo v NHL)

V Playoff NHL
Počet zápasů: 208 (16. v historii NHL)
Počet gólů: 78 (11. v historii NHL)
Počet asistencí: 123 (9. v historii NHL)
Počet kanadských bodů: 201 (5. v historii NHL)


Jaromír Jágr je žijící legenda, jeho tréninková morálka, talent a oddanost hokeji vytvořily kombinaci, která vyústila v nestárnoucího a úžasného hráče, který, jak osobně doufám, nás bude ještě dlouho udivovat svou pracovitostí a krásným hokejem.

Cesty do NHL: Tomáš Hertl

Dnes se podíváme na kariérní růst mladé hvězdy San Jose Sharks. Tomáš prošel opět odlišnou cestou, než jiní hráči a i díky svému působení v Extralize je známější, než řada hráčů, kteří v mládí odešli do zámoří.

Tomáš je roční 1993, tudíž stále velice mladý hráč, který ale již dokázal velmi výrazně zaujmout. To se mu ostatně dařilo již od útlého věku. Jako odchovanec Slavia Praha dostal první příležitosti právě v tomto týmu a velmi brzy začal převyšovat své vrstevníky. Již v roce 2007 hrál za Slavia Praha U18 a rozhodně nebyl pouze do počtu. Ve 22 utkáních nasbíral 13 bodů a řekl si tím o větší šanci v dalším ročníku. Se naprosto čerstvou občankou válel mezi těmi téměř dospělými hráči ve velkém stylu. Za 35 utkání u U18 stihl získat 31 kanadských bodů a řekl si tím také o první start v reprezentaci U16. kde v 5-ti zápasech získal 4 body.

V sezóně 2009/10 již v kategorii do 18-ti let naprosto dominoval. V sedmi zápasech získal naprosto neskutečných 23 bodů a bylo očividné, že zde se již plýtvá jeho talentem. ještě v téže sezóně se tedy přesunul do Slavia Praha U20 a i zde držel neskutečné tempo, ve 42 zápasech posbíral 38 bodů. Šestkrát také startoval za českou U17.

Následující sezónu měl Tomáš velmi náročnou a je obdivuhodné co vše v 17-ti letech stihl. Připsal si 4 starty za Slavii Praha U18, kde posbíral 8 bodů, ve 33 startech za U20 nasbíral dokonce 41 kanadských bodů a vše korunoval premiérovým startem za "A" tým Slavia Praha. K tomu stihl reprezentovat U18 na MS a přidal dalších 17 startů v národním dresu U18.

Chvíli po začátku sezóny 2011/12 oslavil Tomáš plnoletost a také to, že se stal stabilním hráčem Slavia Praha v Extralize mužů. A nevedl si vůbec špatně, ve 38 zápasech si připsal 25 bodů, opět reprezentoval ČR. tentokrát na MS U20 s bilancí 6-ti zápasů a 5-ti bodů. Celkově si za českou U20 připsal 14 startů a 13 bodů. Hezká vizitka na mezinárodní scéně. Povedený první rok mezi muži a dominantní výkony mezi vrstevníky na mezinárodní scéně vynesly Tomáše v draftovém žebříčku NHL velice vysoko. Byl vybrán již jako 17. celkově týmem San Jose Sharks!

Tomáš zůstal pro ročník 2012/13 ve Slavii Praha, aby se dál "zoceloval" mezi muži. A zoceloval se poměrně rychle, 43 zápasů a 30 bodů v základní části budiž toho důkazem. Když přičteme 11 zápasů play off a 8 bodů, vedl si Tomáš obdivuhodně. I díky výjimečným výkonům se dočkal doposud jediného týmového úspěchu, se Slavia Praha obsadil celkově třetí místo v Extralize. I díky setrvání v Evropě stihl také velké množství startů v národním dresu. Stihl totiž odehrát MS hned ve dvou kategoriích, U20 a také již mezi muži, samozřejmě oběma turnajům předcházela řada přátelských utkání a také 9 startů v EHT. Celkem odehrál za národní týmy (pozn. množné číslo kvůli různým věkovým kategoriím) 49 utkání. Rušný to rok. A také poslední rok v Evropě.

Málokdo zamíří z Extraligy rovnou do NHL, ovšem Tomáš zažil tento obrovský skok. A jeho vstup do nejlepší hokejové ligy světa byl opravdu velkolepý. Hned v prvním utkání si připsal asistenci a byl 3. hvězdou zápasu, při druhém se dočkal také dvou gólů a byl 1. hvězdou a opravdová exploze přišla ve třetím utkání proti New York Rangers. Tomáš vstřelil 4 góly a ten poslední patřil mezi nejhezčí za celou sezónu, když vystřelil prakticky "zpoza" těla mezi bruslemi a dokonal zmar soupeře. Podruh za sebou byl 1. hvězdou utkání. Bilance 3 zápasů, 7-mi bodů (z toho 6-ti gólů) a vždy umístění mezi hvězdami zápasu, probudily silné debaty o jeho talentu.V říjnu stihl Tomáš ve 13-ti zápasech získat 11 bodů a vstup snů do NHL byl korunován jeho vyhlášením za nováčka měsíce říjen. Bohužel, v prosinci přišlo vážné zranění po faulu Dustina Browna a Tomáš přišel dokonce i o Olympijské hry v Soči. Celkově stihl ve své premiérové sezóně odehrát 37 utkání a připsat si 25 bodů, což je více než slušný výkon. Navíc v play off odehrál 7 utkání a připsal si 5 bodů. V národním dresu odehrál "alespoň" MS, kde v devíti zápasech vstřelil 3 branky a na další 3 přihrál.

Říká se, že druhá sezóna v NHL je nejtěžší a Tomáš to, navíc po zranění, dlouhou dobu pociťoval. Abychom ale nebyli přísní, očekávání byla po jeho skvostných výkonech možná až příliš vysoká. Pozitivní bylo, že odehrál Všech 82 utkání a v nich získal 31 kanadských bodů. "Vystřihl" si také 2 starty v AHL za tým Worcester Sharks, kde ve 2 zápasech získal 2 body a opět reprezentoval ČR na MS. Jeho množství startů v reprezentaci je opravdu příkladné.

Loňská sezóna, tedy 2015/16 byla již opět lepší. Tomáš se postupně propracoval mezi stálice týmu a také body začaly přibývat hezkým tempem. Opět odehrál celou sezónu, vynechal jen jediný zápas a bilanci v základní části měl 81 zápasů, 46 bodů. Ještě lépe se ale prezentoval v bojích o Stanley Cup, kde ve  20-ti zápasech posbíral 11 bodů a hlavně za jeho přítomnosti byli Sharks v play off konečně tak nebezpeční, jak napovídá jejich název. Bohužel pro všechny, Tomáš se zranil a chyběl tak ve finále play off, kde Žraloci podlehli Tučňákům. Často pak byla absence Tomáše zmiňována mezi důvody, proč San Jose prohrálo.

V letošním ročníku je již jméno Tomáš Hertl opravdu pevně a tučně zapsáno v týmu San Jose Sharks a v 17-ti zápasech prozatím posbíral 9 bodů. Věřme, že se Tomášovi podaří se opět překonat a tím pádem se "přehoupnout" přes hranici 50-ti kanadských bodů.

Zdroj: eliteprospects.com

Cesty do NHL: Petr Mrázek

Ve třetím díle tohoto cyklu se podíváme na aktuálně asi nejlepšího českého brankáře. Petr Mrázek musel prokázat velkou trpělivost a odhodlání, které se mu ale vyplatily. Jak se tedy dostal až tam, kde je nyní?

Petr se narodil 14.2.1992 v Ostravě a své první zkušenosti začal sbírat ve Vítkovicích. Již jako junior začal sbírat úspěchy, získal tituly mistra republiky v dorostencích i juniorech a první zkušenosti s reprezentací získal již v U16.

Následující rok, tedy 2008/09 měl naprosto šokující statistiky. Ve Vítkovicích se stihl prosadit hned ve dvou věkových kategoriích, v U18 měl ve 28 zápasech úspěšnost zákroků 94,6% a inkasoval 1,99 gólů na zápas, v té samé kategorii v play off odchytal 4 zápasy, ve kterých průměrně inkasoval 0,93 branek a kryl 97,2% střel. V U20 odchytal 13 zápasů s úspěšností 92,4%, stihl i 1 zápas play off, kde obdržel jediný gól díky úspěšnosti 96,7% a vše korunoval 5ti starty za "nároďák" U17 , ve kterých inkasoval jen 0,86 gólů na úspěšnost zákroků vyšrouboval na neskutečných 97,3%! V tomto rušném roce odchytal také 4 zápasy za českou U18 a to byla jedná kategorie, kde se mu co se statistik týče moc nedařilo.

Bylo zcela očividné, že Petr potřebuje dále růst a tak poměrně logicky zamířil za oceán a to do týmu Ottawa 67 hrající OHL. Prosadil se poměrně rychle a odchytal slušných 30 zápasů s úspěšností 90,5%. Potenciál ještě více naznačil v 8-mi zápasech play off, kde kryl 92,8% střel. Na mezinárodní scéně měl Petr klidnější rok a v sezóně 2009/10 stihl 4 starty v U18 s krásnou úspěšností 93,8%. Po sezóně přišla zasloužená odměna, Petr byl draftován týmem Detroit Red Wings jako 141. hráč celkově.

Sezóna 2010/11 byla hodně speciální v tom, že se Petr poprvé nepřesouval ani mezi týmy, ani mezi kategoriemi a dokonce měl pauzu i od národního týmu. Odchytal úctyhodných 52 zápasů (z celkových 68) a úspěšnost zákroků držel na velmi slušných 92%. Vypadalo to, že druhý rok za oceánem bude povedený. Bohužel, jeho tým ani on sám nepotvrdili v play off dobrou formu ze základní části a sezóna pro ně velmi rychle skončila. 

Třetí sezóna za mořem, Petr již byl v Ontario Hockey League zavedeným brankářem a to v základní části potvrdil. Odchytal 50 zápasů s úspěšností zákroků 91,7%, tedy s téměř stejnými čísly jako loni. Podstatné rozdíly ale přišly jinde. V play off odchytal 17 utkání, kryl 92,6% střel a patřil mezi hlavní hvězdy celé ligy. Absolutní vrchol přišel na WJCU20, kdy a do prodloužení držel české naděje na semifinále famózními výkony a i díky úspěšnosti zákroků 92,8% byl vyhlášen nejlepším gólmanem celého turnaje! Stihl také premiéru v českém áčku a jako brankářská trojka získal bronz z MS.

Po třech letech u jednoho týmu zažil Petr rok trochu divočejší. Stihl totiž chytat hned ve 3 ligách. Okusil ECHL v dresu Toledo Walleye, kde ovšem ve 3 zápasech kryl 94,4% střel a ukázal, že taková liga je mu malá. Proto strávil většinu sezóny na farmě Detroitu, Grand Rapids Griffins v AHL. Odchytal zde 42 utkání, což je na nováčka krásné číslo a to s úspěšností 91,6%. Skvělý rok Petr potvrdil v play off, kde odchytal 24 utkání s úspěšností 91,6% a hlavně, hned napoprvé dokázal získat ceněný Calder Cup pro vítěze AHL. Možná to nejlepší jsem si nechal nakonec. Premiéra v NHL! Ve dvou zápasech za Detroit pustil pouze 2 góly a kryl 92,2% střel. Ročník to byl opravdu povedený a všichni jsme již jen netrpělivě očekávali, jak to bude v sezóně sledující.bu

Bylo očividné, že Petr nejenže rozhodně má na AHL, ale že již vykazuje i potenciál na NHL. Jenže v Detroitu jsou dobře známí svým opatrným přístupem k mladíkům a Mrázek toho byl zářným příkladem. Výsledkem budiž 32 zápasů v AHL s úspěšností 92,4 %, 9 startů v NHL, kdy kryl 92,7% střel a ani v play off AHL nepolevil ze svých standardů, když vychytal 91,1% střel soupeřů. Vypadalo to, že už mu více sedí NHL a mohlo být velmi psychicky náročné se vracet do AHL. Také se poprvé začalo spekulovat o tom, zda-li nebude vyměněn nebo o výměnu sám nepožádá. Petr se ale zdál být odhodlaný a nic podobného nepřipouštěl.

A konečně v roce 2014/15 převážil počet startů v NHL nad těmi v AHL. Tam, opět v dresu Grand Rappids, odchytal Petr 13 zápasů, průměrně dostal pouze 2 góly v každém a úspěšnost držel na 92,4%.  To v NHL odchytal krásných 29 utkání, zastavil 91,8% střel a ještě více šokoval při premiéře v bojích o Stanley Cup. V 7 zápasech inkasoval průměrně pouze 2,11 branek a úspěšnost zákroků vyšrouboval na 92,5%. Hodně slušná bilance. Vypadalo to, že dosti drahý Jimmy Howard (do té doby jasná jednička Red Wings) bude mít co dělat, aby si místo udržel.

A tak se loňská sezóna stala soubojem dvou skvělých gólmanů. Po většinu základní části Petr jasně dominoval v brankovišti Red Wings a nejednou vzbudil díky svým výkonům velké vlny obdivu, chvály a také spekulací, k čemu je ještě Howard Detroitu dobrý. Bohužel, skvělé období vystřídalo slabší a s koncem základní části se stal hrdinou Howard, který pomohl skvělými výkony Detroitu po 25. v řadě za sebou do play off. Ovšem zde se karty opět obrátily a Mrázek dal vzpomenout na své famózní výkony, ve 3 zápasech měl průměr inkasovaných branek jen 1,36 a úspěšnost zákroků vyšrouboval na 94,5%. I přes herní propad stojí také výkony ze základní části za zmínku. V 54 zápasech vychytal 92,1% střel a pustil průměrně 2,33 branek na zápas. Vzhledem k závěru základní části měli funkcionáři Detroitu pěkně zamotanou hlavu, co s obsazením brankoviště dál. Petr dokonce při vyjednávání o nové smlouvě navštívil arbitráž, kde mu byla přiřknuta velmi slušná smlouva za 4 milióny dolarů, čím se Howardovi docela přiblížil a je jasné, že Detroit si oba brankáře nebude moci dlouhodobě ponechat. 

Před aktuální sezónou se Petr představil také na Světovém poháru, kde dokazoval, že patří ke světové elitě. Ve dvou utkáních dokázal krýt 92,5% střel mířených na svou bránu. Bohužel, nepovedlo se mu formu přenést do NHL, po 10-ti utkáních má úspěšnost 90,8% a inkasuje průměrně 3,08 golů na zápas. Je zde ale také třeba přihlédnout k tomu, že Red Wings zažívají generační obměnu a jsou teprve na jejím začátku. 25 let bojů o SC nedovolily Detroitu volit na draftu kdoví jak vysoko a to si nyní může vyžádat daň. Velký vliv na výsledky má také odchod klubové legendy, Pavla Datsyuka do KHL, na který nebyli v Detroitu úplně připraveni. Lze ale nejít pár opravdu zajímavých mladíků na soupisce Red Wings a Mrázek k nim nepochybně patří, je mu teprve 24 let, na gólmana je to stále mladíček a věřme, že brzy začne mezi tyčemi opět čarovat.

Zdroj: elieprospects.com

Cesty do NHL: David Pastrňák

Dnes se podíváme, jakým způsobem se dokázal prosadit do NHL jeden z našich nejnadanějších mladých útočníků. Vybral jsem si jej z mnoha důvodů, je to odchovanec Havířova (mého města), je mladý a velice perspektivní a zvolil zase trošku odlišnou cestu.

David se narodil 25. května 1996 v Havířově. Zde také začal s hokejem. (zajímavostí je, že první krůčky na ledě dělal v dívčích krasobruslařských bruslích). Velice brzy projevil mimořádný talent, v 6 letech již hrával ve vyšších kategoriích, dokonce i za 3. třídu. Tento trend pokračoval dále a již v 15 letech odehrál zápas za A tým Havířova. To bylo v sezóně 2011/12, v témže roce byl zapůjčen do Třinecké U18, kde měl přece jen větší šanci ukázat svůj talent. Ten začal ukazovat také na mezinárodní scéně v národním dresu U16 a U17. To byl také poslední rok Davida odehraný na českých kluzištích. Jeho další kroky směřovaly do Švédska.

Sezónu 2012/13 zahájil v dresu Södertälje. Že do Švédska dorazil výjimečný talent dokazuje i to, že začal v J18, prošel přes J20 a stihl i 11 zápasů v A týmu Södertälje. Tento výjimečný rok korunoval účastí na MS18. Stal se také nejlepším střelcem i nejproduktivnějším hráčem. V roce 2013 byl draftován do KHL týmem Severstal Čerepovec jako 34. celkově.

V následující sezóně již měl David pevné místo v A týmu Södertälje kde ve 36 zápasech získal 24 bodů. Opět reprezentoval svou zemi, tentokrát hned na dvou akcích. MS18 a MS20. Se spoluhráči v takegorii U18 získal fantastickou stříbrnou medaili a patřil mezi nejvýraznější postavy turnaje. Další fantastický rok završil draft NHL, když byl draftován týmem Boston Bruins jako 25. hráč celkově!

V sezóně 2014/15 se tedy David stěhoval za oceán. Boston jej poslal na svou farmu v AHL, Providence Bruins, kde se David poměrně rychle prosadil. Ve 25 zápasech nasbíral neskutečných 28 bodů. Fantastickými výkony si řekl hned v prvním roce na americkém kontinentu a pozvánku do nejlepší ligy světa. A také do ní vstoupil ve velkém stylu. Ve 46 zápasech nasbíral 27 bodů, hrával dokonce v elitní formaci po boku krajana a jmenovce, Davida Krejčího. Výbornou sezónu potvrdil David dalším osobních úspěchem, byl totiž v All Stars Game AHL. I v této skvělé sezóně stihl reprezentovat a to na MS20.

Všichni čekali, jak na tom bude v sezóně 2015/16. Po skvělých letech, neskutečném úvodu za Atlantikem a po individuálních úspěších byl na Davida vytvořen obrovský tlak. David prožil náročnou sezónu, zažil výpadek formy a zranění. Za Boston v NHL odehrál 51 utkání, v nich nasbíral 26 bodů. Byl na chvíli poslán i zpět do AHL ale ve 3 zápasech nasbíral 4 body a ukázal, že v Providence už opravdu nemá co dělat. Již tradičně "Pasta" nevynechal příležitost reprezentovat a zabojoval na MS20, kde ve 4 zápasech získal 4 body (i s přípravou 8 zápasů, 8 bodů) a také si odbyl premiéru a MS mužů, kde patřil k vůbec nejlepším. V osmi zápasech dokázal posbírat 6 bodů a celkově mezi muži odehrál 21 zápasů a získal 14 bodů.

Nová sezóna nás teprve čeká, ovšem David má za sebou další skvělou zkušenost. Za národní tým bojoval na Světovém poháru, kde ale bohužel vyšel bodově na prázdno. Věřme, že letošní sezóna se obejde bez zranění a David bude opět zářit na nejlepším hokejovém jevišti světa.

Statistiky:

Zdroj: http://www.eliteprospects.com/player.php?player=130383

David Pastrňák v dresu Bostonu Bruins.

 

David se před Světovým pohárem zastavil do rodného Havířova. Odchytil ho můj kolega Michael Bortlík. 

Cesty do NHL: Andrej Šustr

Dnes se podíváme na velice zajímavého hráče. V Česku není zase až tak známý, ovšem Andrej Šustr je pro defenzivu národního týmu velkou nadějí. Pokud budou moci hráči NHL na olympiádu, vsadím se, že tam Andrej nebude chybět.

Andrej se narodil 29. listopadu roku 1990 v Plzni. Má tedy 25 let, což se uvádí, jako vrcholný věk hráče. Ovšem, u obránců platí trošku jiná pravidla, ale o tom až později. Mimo to, že je Andrej velice dobrý obránce s velkou budoucností, je jeho příběh zajímavý ještě z jiného důvodu. V 17-ti letech učinil rozhodnutí, které by v jeho věku udělal asi málokdo. Rozhodl se nebojovat o místo v sestavě mužů v Plzni, ale vydal se do USA, aby zde mohl studovat VŠ a hrát univerzitní hokej. ( Univerzitní ligu můžete hrát pouze, pokud jste neodehráli jediný profesionální zápas) Byl to odvážný krok, ovšem vyplatil se. První rok strávil v NAHL v dresu Kenai River Brown Bears. Druhou sezónu, tedy sezónu 2009/10 odehrál v dresu Youngtown Phantoms v USHL a tu třetí již odehrál za univerzitní tým Nebraska-Omaha Maverics, který působí ve WCHA. Zde strávil 3 sezóny a také zde dostudoval. První dva kroky, tedy prosadit se v nižších soutěžích a vystudovat, měl splněny. Čekal ho krok asi největší. NHL.

Zájem o českého obránce byl poměrně velký a jako volný hráč si mohl vybírat. Ze zástupu týmů si nakonec vybral Tampa Bay Lightning, tedy mladý a talentovaný tým. 21. března 2013 podepsal dvouletý nováčkovský kontrakt na 1,85 mil. amerických dolarů. Odehrál ovšem pouze dva zápasy a byl odeslán  na farmu do Syracuse Cruch v nižší AHL. S tímto týmem se dostal až do finále bojů o Calder Cup, kde ale bojovali neúspěšně s Grand Rapids Griffins. Ve své druhé sezóně u Tampy, byl v  "A" týmu až do ledna, kdy byl opět poslán zpět na farmu.

V roce 2014/15 se již naplno prosadil do základní sestavy týmu. A jednalo se o rok zlomový. Ne jen pro Andreje, který se stal pevnou součástí defenzivního valu, ale také pro tým Tampa Bay Lightning, který se probojoval až do finále bojů o Stanley Cup. Naplno se tak projevila geniální práce GM Steva Yzermana, který postavil mladý, talentovaný a velice silný tým, se kterým se musí v následujících letech počítat.

Dosud poslední sezóna jen ukázala, že Andrej i tým Tampy již dospěli, protože se jim povedl podobný výkon, jako v sezóně předešlé. Andrej sice neměl tak hezká čísla v tabulce pravdy, ovšem co se bodů a odehraných zápasů týče, přišlo zlepšení. Tampa se dostala do konferenčního finále. Andrej završil povedenou sezónu také tím, že se jel prát za národní tým na Světový pohár v Torontu.

Závěrem lze rozhodně říct, že Andrej byl velice odvážný ve svém rozhodnutí a očividně dal do svého snu vše, protože se prosadil jak ve studiu tak v NHL. Dokázal, že nechtěný hráč z Česka, dokáže naprosto vše, když se svému snu oddá.

Zajímavost: Říká se, že k odchodu do Tampy, přesvědčil dvoumetrového obránce osobně Steve Yzerman, který tam předčil dalších 24 klubů, které měly o Andreje zájem.

Dosavadní kariéra Andreje Šustra v číslech: ( + znamená údaje z Playoff)
Sezóna            Liga                      Tým                         Zápasy   Góly  Asistence  Body     +/-
2004/05     Czech U18         HC Plzeň U18                        2            0            0            0          0
2005/06     Czech U18         HC Plzeň U18                        8            0            0            0         -4
                  Czech U18 2      HC Dukla Jihlava U18         17            1            4            5        13
2006/07     Czech U18 2      HC Dukla Jihlava U18         37            5          15          20        30
                  Czech U20         HC Dukla Jihlava U20           5            0            0            0         -6
2007/08     Czech U20         HC Plzeň U20                      41+5        2+1        8+0      10+       7+1
                  International-Jr  Czech republic U18                4            0            1            1          -
2008/09     Czech U20         HC Plzeň U20                       13           1            4            5          5
                  Czech 3              HC Rokycany                         2            0            0            0          -
                  NAHL                Kenai River Brown Bears     36+2       1+0        7+0       8+0     -8+(-1)
2009/10     USHL                Youngstown Phantoms          50           1           18          19        -6
                  WJC-20             Czech republic U20                 5           0             0           0         -5
                  International-Jr  Czech republic U20                 9           0             0           0          -
2010/11     NCAA               Univ. of Nebraska-Omaha      39          2             7            9         5
2011/12     NCAA               Univ. of Nebraska-Omaha      33          4           13          17        -2
2012/13     NCAA               Univ. of Nebraska-Omaha      39          9           16          25       16
                  NHL                  Tampa Bay Lightning               2          0             0            0          1
                  AHL                  Syracuse Crunch                       8+18    2+2        1+5        3+7     -3+11
2013/14     NHL                  Tampa Bay Lightning             43+3      1+0        7+0        8+0      3+(-3)
                  AHL                  Syracuse Crunch                     12          1             3            4         -3
2014/15     NHL                  Tampa Bay Lightning             73+26    0+1       13+1      13+2   10+4
2015/16     NHL                  Tampa Bay Lightning             77+17    4+1       17+2      21+3    -2+7
2016/17     WCup                Czech republic                          2          0             0            0         -2
                  International      Czech republic                          3          0             0            0         -1

Komentář k zápasu: Kanada - Česko - SP 2016 (18.9.2016)

Dnes se ohlídneme za prvním zápasem České republiky na Světovém poháru 2016. Rád bych, aby tento článek byl jakýmsi základem pro zdravou diskuzi, kterou bychom mohli vést na téma hry Českého výběru.

Začnu lehce negativně a to tím, jak zápas dopadl. Jak víme, jednoznačně 6:0 pro Kanadu. Jak se ale tento výsledek rodil? Upřímně, byl jsem velký pesimista, co se šancí Českého týmu v tomto zápase týkalo. Měl jsem několik důvodů k tomu si myslet, že to moc dobře nedopadne. Kanada hraje doma, má sehraný tým, který toho již hodně vyhrál, snad každý jednotlivý hráč Kanady individuálně převýší jakéhokoliv hráče z Česka. Také jsem se lehce obával rozhodčích. Že to pískají Kanaďané. No, vzhledem k tomu, že se hraje dle pravidel NHL to musí být rozhodčí z NHL. Jestli Kanaďané, to už je otázka. Ale vzhledem k vysoké profesionalitě těchto mužů jsem si říkal, že by je to ovlivnit nemělo. Další vliv bylo domácí prostředí, které nabudí hráče a přece jen, možná lehce ovlivní rozhodčí. Na konec seznamu jsem si přidal výsledek a celkový průběh prvního zápasu na SP. USA neskutečně podcenily tým Evropy. Byli jako odstrašující příklad a aby oba největší favorité na začátek turnaje prohráli, ti bylo absolutně nemyslitelné.

Se začátkem zápasu jsem byl příjemně překvapen. Oproti zápasu USA - Evropa jsem si připadal jak ve zrychlením filmu. A Česko hrálo velice důstojně a vyrovnaně s jasným favoritem. Můj nový optimismus ale brzdily obavy, že to nemohou Čeští hráči vydržet věčně a že se uchýlí k našemu typickému nahazování a doufání v něco lepšího. Stalo se tak. První pokles byl viditelný po prvním inkasovaném gólu. Kanada z ničeho vytvořila gólovou šanci. Že Crosby odvedl fantastickou práci je nezpochybnitelné. Zpochybnitelný už by mohl být výrok rozhodčích, že je gól regulérní. Dle mého názoru Stamkos zabránil Neuvirthovi v dřívějším přesunu k druhé tyči, což zapříčinilo, že se puk od jeho zad odrazil do brány. Rozhodčí ale gól uznali a proti tomu bohužel už není žádná páka. Pravda, abych rozhodčím nekřivdil úplně, když poté nebyla Getzlafova dorážka uznána pro bránění brankáři ve hře, bylo to možná trošku přísné. I tak jsem se celkově nemohl zbavit dojmu, že rozhodčí mají problém proti Kanadě pískat. (faul na Paláta - měl být trestný nájezd, faul během České přesilovky, kdy by šla Kanada opět do třech nebyl odpískán). Férově ale musíme uznat, že by nám to k výhře nepomohlo. Ale k důstojnější hře? Za mě rozhodně, přece jen šlo na hráčích vidět, že je to deptá, dobrý úvod zůstal promarněn a po Kempného chybě (a dost možná faulu Crosbyho) padl třetí gól vteřiny před koncem první třetiny.

Druhá třetina by mohla k něčemu být, kdybychom dali rychlý gól. Ale už jsme neměli nárok. Možná si hráči uvědomovali, že je téměř nemožné to otočit, navíc Kanada byla na koni a velice rychle jsme se propadli do jakési beznaděje. Sem tam byla ještě hezká akce, jinak nás držely snad jen velice dobré zákroky Michala v bráně. Když padly další góly, začal jsem se velice bát, kde se skóre zastaví. Jenže Kanadští hráči si očividně velice dobře uvědomovali, že vítězství je už tak velmi dominantní, a že je čekají těžší zápasy (pravděpodobně). A tak si myslím, že i ubrání obrátek ušetřilo zdecimovaný Český tým od ještě většího debaklu.

Závěrem bych rád posoudil, kde je problém (i když to asi všichni víme) a celkově ještě jednou shrnul zápas. Po první třetině jsem cítil jakousi křivdu, že jsme si nezasloužili ji prohrát 3:0 a trošku jsem spílal i rozhodčím. Další dvě třetiny byly ale poměrně bída a konečné skóre 6:0 poměrně odpovídá obrázku na ledě. Možná že skóre 8:2 by bylo spravedlivější, ale to je ve výsledku jedno. Velký problém bylo vhazování. Vyhrávali jsme vhazování téměř výhradně ve středním pásmu, což je sice hezké, ale obvykle to nevede k okamžitému ohrožení brány. Navíc naše nepřesné přihrávky a snad ještě katastrofálnější zpracování ostře kontrastovaly s přesnými a rychlými přihrávkami soupeře. Navíc Kanadští hráči jsou schopní zpracovat nejen povedenou přihrávku, ale také pěkně "zmršenou" a hlavně také drtivou většinu odrazů. Tady je obrovská slabina Českého týmu, když se k tomu přičte, že spoustu sil trávili získáváním puků po vhazování a že trestuhodně zahazovali vzácné šance, bylo o osudu našich hráčů jasno.

Nezbývá, než věřit, že se hráči poučí a oklepou. Zápasy s Evropou a USA by mohly být o trochu snazší, i když o dalším podcenění ze strany USA již nemůže být řeč. Ale přece jen, nebude to domácí dream team Kanady, kluci si sáhli na dno a mohou jen nahoru a hlavně, Evropa ukázala, že s USA to jde. Jen abychom na to měli i my.

Gólmani na Světovém poháru

Dnes se podíváme na gólmany, kteří vyrážejí bojovat na SP. Vždy řeknu pár informací a brankáře v rámci jeho země seřadím od trojky po jedničku tak, jak bych je volil já. Přeji příjemné čtení.


Severní Amerika "23"

Connor Hellebuyck
Talentovaný gólman loni získal první zkušenosti ve Winnipegu, a vzhledem k obraně Jets, byly jeho výkony velice dobré. Přesto osobně neočekávám, že by dostal přednost před svými kolegy.
AHL Z: 30  ÚSP: 92,2%  POG: 2,49
NHL Z: 26  ÚSP: 91,8%  POG: 2,34

John Gibson
Brankář již protřelý NHL by se neměl zaleknout žádné výzvy. Navíc, v roce 2013 vychytal USA bronzové medaile na MS. Tehdy byl jako fantom, bude jim i tentokrát?
AHL Z: 13  ÚSP: 91,7%  POG: 2,63
NHL Z: 40  ÚSP: 92,0%  POG: 2,07

Matthew Murray
Matt je jednou z komet loňské sezóny. A nebo není? Tento velice talentovaný gólman dokazoval již delší dobu své kvality a loni pouze konečně dostal řádnou příležitost. Zkušenosti z bojů (úspěšných) o SC by jej měly ještě více posílit a proto bude extrémně silným článkem tohoto výběru.
NHL Z: 13  ÚSP: 93,0%  POG: 2,00
Zde udělám výjimku a přidám také čísla z PO.
Z: 21  ÚSP: 92,3%  POG: 2,08


Švédsko

Jhonas Enroth
Jedná se již o velmi zkušeného brankáře a také si již připsal několik úspěchů v dresu národního týmu. (ZOH2014 - stříbro, MS2013 - zlato). Přesto se zdá, že Enroth je prostě perfektní dvojka. Obvykle v této roli nezklame, ale nevypadá to, že by se dokázal trvale prosadit na post jedničky. Bude skvělým náhradníkem, kdyby se některý z jeho kolegů zranil nebo nechytil dost rychle formu.
NHL Z: 16  ÚSP: 92,2%  POG: 2,17

Jacob Markström
Muž, který byl již ve velmi mladém věku označován za obrovský talent, nakonec potřeboval více času na to, aby se naplno prosadil. Na Floridě s ním trpělivost neměli, ale Vancouveru se tento tah vyplatil a loni již Markström zářil. Přestože čísla nejsou úplně omračující, řada spektakulárních zákroků a kondice celého Vancouveru ukazují, že Markström je připraven.
NHL Z: 33 ÚSP: 91,5%  POG: 2,73

Henrik Lundgvist
Král Henrik je jasným kandidátem na post jedničky. Loňská sezóna byla sice z pohledu Henrika slabší, přesto patří k nejlepším gólmanům světa a dá se očekávat, že letos dřel o to víc, aby se vrátil na trůn. Navíc se u něj může jednat o poslední velkou akci v národním dresu a proto věřím, že bude v brance chytat do roztrhání těla. Uvidíme, zda byl loňský rok výjimkou nebo zda již král definitivně zestárl.
NHL Z: 65 ÚSP: 92,0%  POG: 2,48


Rusko

Semjon Varlamov
Loňský rok byl ve znamení ústupu ruských gólmanů ze slávy. Uvidíme, zda dočasného. Varlamov po osobní stránce nezažil zase tak špatnou sezónu, ovšem už chytal lépe, například když vychytal zlato na MS2012, jenže to už je nějakou tu dobu zpět.
NHL Z: 57 ÚSP: 91,4%  POG: 2,81

Andrej Vasilevskij
Podle mnohých odborníků jeden z nejtalentovanějších mladých brankářů na světě. Dle mě by byl letos možná i nejlepší volbou, jenže proti němu hraje nedostatek zkušeností a malá herní praxe. Proto jej nakonec řadím na post dvojky.
AHL Z: 12  ÚSP: 93,5%  POG: 1,94
NHL Z: 24  ÚSP: 91,0%  POG: 2,76

Sergej Bobrovskij
Již prověřený brankář s puncem výjimečnosti. Tedy, až do loňské sezóny. Ovšem, na poklesu formy se mohly podepsat i další okolnosti a nejen fanoušci Blue Jackets pevně věří, že "Bob" bude příští rok zase ten gólam, co získal Vezinu, i když chytal za tým, který se nedostal do PO.
NHL Z: 37 ÚSP: 90,8%  POG: 2,81


Finsko

Mikko Koskinen
Nechci diskriminovat nebo podceňovat brankáře chytající v Evropě, přesto je to dle mého nevýhoda a i tento fakt řadí Koskinena na pozici gólmanské trojky. Své kvality nyní dokazuje v KHL a v případě, že by musel nastoupit, by ostudu udělat rozhodně neměl. Přesto jsou před ním dva kvalitnější kolegové.
KHL Z: 41 ÚSP: 91,5%  POG: 2,42

Pekka Rinne
Nebylo vůbec snadné rozhodnout se, koho bych upřednostnil. Nakonec jsem se rozhodl, že dvojkou by měl být Pekka Rinne. Velmi zkušený gólman po několika skvělých sezónách zažil po osobní stránce slabší rok. Statisticky to ovšem zase takový propad není, spíš samotný Rinne najednou působil nějak pomaleji a nejistěji. Je mu 33 let, což u brankářů není takový problém, ale přece jen. Někdo stárne rychleji. Uvidíme, jak se letos předvede, přesto jednomu finskému strážci klece věřím více.
NHL Z: 66 ÚSP: 90,8%  POG: 2,48

Tuukka Rask
Českým fanouškům dobře známý brankář, který vyhrál s Plzní při výluce titul. Jinak jde o hráče, který trpělivě dospíval v Bostonu a stal se neochvějnou jedničkou. Jeho úspěšnost zákroků nikdy neklesla pod 91% a i proto je to velice spolehlivý a oceňovaný gólman. Finsko může být klidné, stejně jako to umí Tuukka.
NHL Z: 64 ÚSP: 91,5%  POG: 2,56


Evropa

Tým Evropy má po vypadnutí Andersena docela zajímavé složení. Nejen že se o post perou spoluhráči z  NYI, Slovák Halák a Němec Greiss, ale třetí do party je? Němec Grubauer.

Philipp Grubauer
Mladý Němec má sice velké množství talentu, ale ne už tak velké množství prostoru. Chytá totiž za nejlepším gólmanem uplynulé sezóny, Brandenem Holtbym, Světový pohár bude pro něj další skvělá zkušenost za cestou stát se dalším kvalitním brankářem z Německa, který se prosadil v NHL.
NHL Z: 22  ÚSP: 91,8%  POG: 2,32

Thomas Greiss
Loňská sezóna nemohla být pro Thomase lepší. Konečně dostal pořádný prostor, (díky zranění Haláka) a po jeho návratu byl už Greiss v takové formě, že si pozici jedničky udržel. Přesto, jde o jeden rok a na velkých akcích Greiss mnoho zkušeností nenabral. Kromě loňského roku nikdy nenesl tak vlekou odpovědnost a proto jsem jej, i přes skvělý loňský rok, zařadil na post dvojky.
NHL Z: 41 ÚSP: 92,5%  POG: 2,36

Jaroslav Halák
Jak už jsem zmínil, Halákovu loňskou sezónu poznamenaly dva aspekty. Zranění a skvělá forma brankářského kolegy. Přesto očekávám, že díky svým zkušenostem a předešlým výsledkům bude jedničkou on. Může to pro něj být také důležitý krok k návratu na pozici jedničky v týmu Islanders.
NHL Z: 36 ÚSP: 91,9%  POG: 2,30


USA

Cory Schneider
Brankář, který i v podprůměrném týmu Devils dokáže nemožné. Chytá výtečně, dokáže předvést neuvěřitelné zákroky. Tak proč je až třetí? Přípravné zápasy se mu příliš nevydařily a navíc už delší dobu neokusil PO a tak i přes to, že je to výtečný gólman, chybí mu z posledních let zkušenosti s rozhodujícími zápasy.
NHL Z: 58 ÚSP: 92,4%  POG: 2,15

Ben Bishop
Až do shlédnutí přípravných zápasů jsem Bena favorizoval na post jedničky. Je ve výtečné formě, dva roky za sebou se prodíral PO velice daleko. Kdyby byl jedničkou, asi by se nikdo nedivil. Jenže v přípravných zápasech přece jen zářil více Quick.
NHL Z: 61 ÚSP: 92,6%  POG: 2,06

Jonathan Quick
Stříbrná medaile z Olympiády a vítěství ve Stenley Cupu. Quick ví, jak chutná úspěch a i to je jeden z dílků mozaiky, která vysvětluje, proč je jedničkou on. Loni sice neměl tak hezká čísla jako Bishop, ale je zkušenější, co se vypjatých bojů týče. Jen vzpomeňme, kolik sedmých zápasů LA hráli ve své triumfální sezóně. Navíc se zdá, že po letní pauze dorazil v nejlepší formě.
NHL Z: 68 ÚSP: 91,8%  POG: 2,22


Kanada

Corey Crawford
V tak vyrovnaném výběru je těžké vybrat, kdo bude trojka. Crawford má nejvíce zkušeností, co se vyřazovacích bojů týče, ale přesto. Zdá se, že mu něco chybí, ten punc naprosté výjimečnosti, který by mu zajistil lepší postavení. Crawford prostě nezklame, ale ani vyloženě nenadchne.
NHL Z: 58 ÚSP: 92,4%  POG: 2,37

Carey Price
Pravděpodobně nejlepší gólman světa má jen jeden problém. Velice dlouho nehrál. Má za sebou přípravné zápasy, kde šlo vidět, jak jde nahoru, ale že to ještě není ono. Vzhledem k jeho talentu a schopnostem se dostane velice rychle na vrchol. Přesto by aktuálně asi nebylo moudré zvolit jej jedničkou. I vzhledem k tomu, kde je jeho sok o tento post.
NHL Z: 12 ÚSP: 93,4%  POG: 2,06

Braden Holtby
Po roce Careyho Price přišel rok Bradena Holtbyho. Fantastický rok měl snad jen jedinou kaňku a to další neúspěšný pokus o dobití SC. Holtby vyspěl ve špičkového brankáře, v přípravných zápasech ukázal, že forma i přes léto zůstala a tak mu nic nebrání v tom, obsadit post brankáře číslo jedna.
NHL Z: 66 ÚSP: 92,2%  POG: 2,20


Česko

Ondřej Pavelec
Velmi dobrý brankář, který ve slabém týmu Jets dlouho dělával nemožné. To samé se mu povedlo několikrát také v národním týmu. Jenže po zranění to má těžké, kolísavé výkony a silný konkurence jej stojí potřebný prostor. I proto je trojkou, velmi zkušenou a připravenou kdykoliv naskočit.
NHL Z: 33 ÚSP: 90,4%  POG: 2,78

Michal Neuvirth
Michal v loňském roce dlouho opravdu zářil. Výsledné statistiky také vypadají hezky, ale přece jen, 32 odchytaných zápasů není mnoho. V Play Off stihl přidat 3 zápasy, ze kterých si odnesl naprosto omračující statistiky: inkasoval 0,67 golů na zápas a úspěšnost zákroků měl 98,1%. Kdyby takové výkony dokázal opakovat pravidelně, měli bychom nejlepšího gólmana planety. Jenže Neuvirth, ačkoliv chytá dobře, nechytá tak fantasticky pravidelně. Je tedy otázkou, zda se dokáže takovým výkonům opět přiblížit. Když přičtu zkušenosti z mezinárodní scény, vychází mi lépe Petr. (Vzpomeňte na MSJ 2012)
NHL Z: 32 ÚSP: 92,4%  POG: 2,27

Petr Mrázek
Velice talentovaný brankář, který hodně trpělivě dospívá v týmu Red Wings. Loni si již téměř definitivně stal jedničkou a nebýt herního úpadku koncem sezóny, byl by to velice vydařený rok. V PO se Petr vrátil tam, kde byl předtím, a chytal výtečně. Pevně věřím, že se k takovým výkonům vrátí, i když se na první pohled může zdát (po přípravných zápasech), že je Michal v lepší formě. Petra jsem upřednostnil i z důvodu toho, že je psychicky mimořádně odolný, na velký tlak zvyklý a proto by mohl hru nervů v krátkém turnaji zvládnout o něco lépe. My všichni doufejme, že budou ve formě oba naši brankáři a že ještě vylepší své loňské výkony.
NHL Z: 54 ÚSP: 92,1%  POG: 2,33